Pastel de nata

Pastel de nata je malý žloutkový koláček v tenkém lístkujícím obalu, pečený při vysoké teplotě do tmavých puchýřků na povrchu, a stálice portugalských cukráren.

Co to doopravdy je

Těsto se tence rozválí, pevně svine do spirály a vtlačí do jednotlivých formiček. Má blíž k listovému než křehkému těstu. Plní se krémem ze žloutků, mléka, cukru a trochy mouky, někdy se skořicí a citronovou kůrou. Krátce se peče při velmi vysoké teplotě, až krém vytvoří tmavé skvrny a puchýřky, zatímco obal zůstane křupavý.

Recept podle vyprávění pochází z lisabonského kláštera Jerónimos, kde mniši využívali žloutky zbylé po škrobení oděvů bílkem. Po zrušení portugalských klášterů v roce 1834 přešel do blízké cukerné rafinerie, která jej dodnes peče jako pastel de Belém. Tento název je právně vyhrazen právě této pekárně, jinde jde o pastel de nata.

Jak se to podává

• Teplý či při pokojové teplotě, nikdy přímo z lednice.
• Se skořicí či moučkovým cukrem přidanými u stolu, nikoli zapečenými.
• Do ruky na dvě či tři sousta, obvykle ke kávě.

Jak to napsat do jídelního lístku

• Popište rychlé prudké pečení: tmavý puchýřkovitý povrch je správný, ne spálený.
• Zmiňte lístkující vrstvený obal místo křehkého korpusu.
• Doporučte čerstvé teplé podání, po několika hodinách je dezert jiný.

Uvedené suroviny, alergeny a dietní informace popisují typický recept. Nejsou závazným prohlášením pro žádnou konkrétní restauraci: recepty, velikosti porcí i použité produkty se mohou lišit.