Weißwurst

Weißwurst je světlá telecí a vepřová klobása mírně vařená ve vodě, nikdy opečená, u stolu oloupaná a namáčená do sladké hořčice. Bavorská snídaňová klobása tradičně patří výhradně ránu. Staré pravidlo říká, že nemá slyšet polední kostelní zvon: vyráběla se denně čerstvá bez možnosti bezpečného uchování déle.

Co to doopravdy je

Jemně mleté telecí a vepřový hřbetní tuk se emulgují s ledovou vodou, bílkem, cibulí, petrželí a trochou citronové kůry v hladkou světlou hmotu. Plní se do tenkého střívka a stáčí na krátké klobásy. Mírně se vaří hluboko pod bodem varu, nikdy neopékají ani negrilují, aby střívko zůstalo světlé a jemné místo hnědého či popraskaného.

Tenké střívko se tradičně nejí. Klobása se oloupe rukou či malým naříznutím a vidličkou a potom namáčí do sladké hrubé bavorské hořčice.

Jak se to podává

• Teplé v hrnci s horkou vodou, loupané u stolu, ne v kuchyni.
• Se sladkou bavorskou hořčicí, preclíkem a pšeničným pivem vedle.
• Tradičně před polednem, pravidlo poledního zvonu dosud ovlivňuje umístění na lístku.

Jak to napsat do jídelního lístku

• Napište, že střívko se tradičně nejí, neznalí hosté nemusí vědět o loupání.
• Uveďte přípravu bez opečení. Barva na střívku znamená chybný způsob přípravy.
• Zmiňte konkrétně sladkou hořčici, ostrá či pálivá je nesprávný partner.
• Napište případnou nabídku jen do poledne jako skutečnou bavorskou zvyklost, ne svévolný konec výdeje.